Vnímání času a prostoru

Rozvoj prostorového a zrakového vnímání je postupný proces. Jde o souhru pohybu, zrakového, sluchového vnímání, v neposlední řadě se podílí také vnímání hmatové. Zpočátku novorozenec pouze leží, pak se začne batolit, lézt po čtyřech, stoupat si, chodit, běhat - tento postupný vývoj se zrcadlí také v jednotlivých krocích vnímání prostoru. Nejdříve dítě začíná chápat pojmy nahoře - dole, dále vpředu - vzadu, časem také vpravo - vlevo. Rozvíjí se také odhad pro velikost (raději větší lízátko než to menší), odhad pro vzdálenost. Dítě chápe, že prostor okolo něj nějak uspořádán - kam patří plyšáci, kde najdu hrníček, kde spím, že máma bude asi v kuchyni. Podobně se rozvíjí také časová orientace, kdy vše má svůj čas, kdy vstávám, kdy snídám, pak jdu do školky, kdy je čas na hraní, kdy na pohádku...

Jak se projeví dítě s (ne)zralým prostorovým a časovým vnímáním?

Zdá se vám, že dítě neumí odhadnout vzdálenost - třeba neubrzdí včas odrážedlo, vrazí do plotu, třeba chce položit sklenici na stůl, ale pustí ji dříve než nad stolem, sklenice pak spadne na zem? Při míčových hrách pravidelně spojí ruce dříve(později), než míč přiletí? Určí, který předmět je větší? Pozná, že se do otvoru větší předmět nemůže vejít? Naráží při pohybu často do nábytku? Nepamatuje si cestu do školky? Plete si často pojmy včera - zítra? Neorientuje se na svém těle - kde je ucho, obočí, brada...? Podobných příkladů může v běžných situacích najít mnoho. Nezralost výše pojmenovaných prostorových a časových funkcí ovlivní úspěšnost budoucího školáka. Jejich nezralost může být příčinou specifických poruch učení, převážně ve čtení, psaní, v matematice. Více informací o dysortografii, dyslexii, dyskalkulii najdete na stránce Jak napravit poruchy učení. Správnému rozvoji prostorového a časového vnímání se aktivně věnujeme už v předškolním věku. Je vhodné se poradit s odborníky, se speciálním pedagogem.